infotepelnapohoda.cz
 +420 476 477 111

Aktuality

 

Rozhovor: Muž, který vydupal ze země muzeum

Rozhovor: Muž, který vydupal ze země muzeum

31.01.2021

Druhou osobností Kalendáře na rok 2021, kterou DoTeK navštívil, je ředitel Podkrušnohorského technického muzea v Kopistech u Mostu. Muž, kterému se podařilo z opuštěného hlubinného dolu vytvořit jedinečné hornické muzeum. Jaké to bylo v kotli? Co se právě staví v muzeu? Jak dopadla loňská podivná turistická sezóna? Přečtěte si v rozhovoru se Zbyňkem Jakšem.

Fotograf vás v teplárně poslal „fárat“ do kotle. Jak jste si to užil?
Dostat se do takového zařízení, do velkého kotle, to se člověku hned tak nestane. Technické věci mě moc baví. Kromě spousty dolů jsem se byl třeba podívat ve vítkovických vysokých pecích, v teplárenském kotli jsem měl premiéru. Vůbec mi nevadí, že se ušpiním, spíš naopak. A ještě z toho mám fotku jako důkaz.

Sezóna skončila a venku v muzeu se teď intenzivně pracuje. Co chystáte?
Ukončením poslední hlubinné těžby na dole ČSA se nám otevřela příležitost získat vybavení z této šachty. Přál jsem si ho získat už hodně dlouho, Jezdím po celém světě po hornických muzeích, porovnávám a mám už přesně naplánováno, jak by mělo naše muzeum vypadat, co všechno bych do něj přidal.

Takže jste se vlastně na zavření těšil?
Občas mi to horníci říkali, ale vůbec to není pravda. Máme u hlubinářů velké zázemí, pracují tam lidé, kteří všechny ty stroje dobře znají a mohou nám pomáhat s opravami. Takže mě osobně – jako letitého hlubináře - mrzí, že těžba končí. Až tito lidé odejdou, málokdo si s těmi stroji dokáže poradit, horníci prostě přestávají být. 

Takže co to tedy venku stavíte?
Stavíme trasu pro závěsnou drážkovou lokomotivu, což je specifikum hlubinné těžby, a tento stroj tedy nemohl nikdo nikdy vidět, jen v hlubině. Budeme jediné muzeum na světě, které ji vlastní a kde se v ní lidé budou vozit. Chceme mít v dubnu hotovo a při zahájení sezóny vozit první návštěvníky. Věřím, že to bude jedinečný zážitek. Jakmile toto dokončíme, budeme mít v muzeu veškerou dopravu, která byla v šachtách.

Stál jste u zrodu myšlenky na vytvoření technického muzea a třináct let jste jeho motorem. Je to práce, ve které jste se našel? Nebo jste stále horník?
Pořád jsem tělem i duší hlubinář. Kdo to nezažil, nemůže tomu úplně rozumět. Hornické kamarádství, legrace, nebo jedinečný pocit, když razíte chodbu a víte, že jste první člověk na tomto místě… Je to zkrátka jiný svět, a když jsem nakrátko pracoval mimo obor, nešlo mi to. I proto jsou horníci jediní, kdo ctí své tradice a udržují cech. Dnes už žádný jiný obor něco takové nemá – nepotkáte třeba průvod ševců městem. Jsem na to hrdý a baví mě ukazovat lidem krásu i obtížnost hornické práce. A také vyvracet všechny ty negativní mýty.

Třeba ono povýšené „Já jsem horník, kdo je víc“?
Ano, třeba tohle. To nikdy neříkali horníci, byť se to traduje. Stále přetrvává pocit, že horníci měli spoustu peněz za nic, byli to alkoholici nebo ničili města a vesnice. Tady si to lidé mohou všechno vyzkoušet, vzít do ruky vrtačku nebo se dozví, že není žádná jiná profese, která by měla víc obětí na životech než hlubinné dobývání. Že to nebyli horníci, kteří rozhodoval o bourání vesnice, že celá staletí bylo hornictví velmi špatně placenou prací. Tím, že jsem v dole pracoval a prošel skoro všemi obory, dokážu o tom vyprávět a to lidi baví. Odchází odtud a říkají, že netušili, jak je to těžké, máme mnoho pozitivních ohlasů a to mě těší. V tom jsem se opravdu našel, v tom vidím své poslání.
Industriální turistika je momentálně na vzestupu. Jakou jste měli sezónu?
Letos jsme se obávali, že to nedopadne dobře. Po otevření muzeí stále platil zákaz exkurzí pro školy, které tvoří asi polovinu naší návštěvnosti. Opak byl ale pravdou. Lidé, jak nemohli jezdit do zahraničí, začali poznávat Česko a návštěvnost byla prakticky stejná jako rok předtím. Stejné zprávy mám třeba z prohlídkové štoly z Měděnce, kde mi průvodce potvrdil, že prakticky celé léto nevylezl ze štoly. Zámků a zoologických zahrad už jsou lidé trochu přesycení, protože je to pořád stejné. Hledají jiné zážitky. A lidé nás stále sledují, očekávání jsou velká, takže věřím, že letos bude sezóna také úspěšná.

Zbyněk Jakš, 51 let

  • žije v Mostě
  • ředitel Podkrušnohorského technického muzea, předseda Spolku severočeských havířů
  • pracoval v hlubinných i povrchových dolech

❬   Zpět