Rozhovor: Zaměstnání jako oáza

24.02.2022

Spolupráce mezi firmou United Energy a obecně prospěšnou společností Energie z Meziboří trvá už druhé desetiletí. Teplárenská společnost pravidelně přispívá na aktivity i vybavení domova, který pomáhá zejména lidem se zdravotním znevýhodněním. Svou energií přispěli v minulosti i zaměstnanci firmy, kteří zde pomáhali v rámci firemního dobrovolnictví. Vloni nabrala spolupráce další rozměr, když do chráněných dílen Energie nastoupila mladá energická žena, Jaroslava Matoušová Funioková. Obchodní partneři obou teplárenských firem tak vloni před Vánoci od firmy místo tradičních reklamních předmětů dostali originálně vyrobené dárky z chráněných dílen. DoTeK se proto vydal do Meziboří za vedoucí chráněných dílen zeptat se, jak funguje podnikání se sociálním rozměrem.

Kdo pracuje v chráněných dílnách Energie v Meziboří?

Pracují u nás lidé se zdravotním znevýhodněním, a to z celého Litvínovska. Do práce v chráněných dílnách jsou zapojeni i někteří uživatelé sociálních služeb, tedy lidé s mentálním postižením nebo duševním onemocněním. I pro ně je v životě důležité uplatnění, byť ne pro všechny je možné.

Jsou to lidé, kteří by měli jinak problém najít uplatnění, najít si práci?

Určitě. Chráněné dílny se svým zaměstnancům snaží vyjít vstříc, spousta lidí je tu na zkrácený úvazek. Ale hlavně tu není ten tlak, který je dnes běžný v každém zaměstnání, tlak na rychlost, na výkon. Tady je důležitá kromě kreativity i empatie a trpělivost. V březnu jsem přijímala novou paní do šicí dílny, která pracovala celý život v textilkách, a ta tvrdí, že tady je to pro ni oáza. Mě těší, že je práce baví.

A co přitáhlo do Energie vás?

Pracovala jsem tu krátce na sociálních službách a vždy jsem po chráněných dílnách pokukovala a říkala si, že přesně to bych chtěla dělat, ale úplně jinak. Po 13 letech v komerční sféře jsem se začala rozhlížet po jiné práci, zašla se sem znovu podívat a…  asi zafungovaly nějaké signály.  Vedoucí dílen, která právě odcházela do důchodu, se už ve dveřích zeptala, zda bych to nechtěla vzít po ní. Byť to pro mě znamenalo finanční sestup, protože v sociální sféře to není s platy zrovna ideální, rozhodla jsem se jít cestou, která mě baví. Práce tady mi dovoluje využít načerpané obchodní zkušenosti i kreativitu a je to práce s nějakou přidanou hodnotou. Rozhodně se nenudím.

S vámi přišla změna vyráběného sortimentu. Proč a jaká?

Udělala jsem si malý průzkum a zjistila, co ostatní chráněné dílny vyrábí. Sortiment je velmi dlouho téměř neměnný. Spíš jsou to dekorační věci, které koupíte pro to, že chcete podpořit chráněnou dílnu, ale moc je prakticky nevyužijete. Já jsem chtěla, aby dárky dávaly smysl, pro dárce i obdarovaného, a také aby se práce všech našich dílen propojila. Postavili jsme proto různé dárkové sady pro servírování, s mýdelníky, svícny, prostíráním. Z přírodních materiálů děláme vlastní mýdla i svíčky. V kartonáži připravíme dárkové krabičky, vložíme do nich výrobky šicí dílny a keramiky a v kompletační dílně vše spojíme. Tak máme zapojené všechny dílny a na konci krásnou dárkovou sadu. Výrobky jsou kombinovatelné, takže je možné přijít si pro ně opakovaně. A zaměstnance ta práce baví.

Už víme, kdo jsou vaši zaměstnanci, ale kdo jsou zákazníci?

Vyšla jsem ze své předchozí obchodní praxe. Jako obchodník jednou dvakrát v roce navštívíte své partnery a jako poděkování za spolupráci s sebou vezmete nějakou drobnost, pozornost. Potýkala jsem se často s tím, že to bylo nekreativní – víno, tužka, blok. Nabídla jsem proto obchodníkům z různých firem originální balíčky, které neskončí na dně skříní. Jsme schopni pro ně připravit dárkové balíčky v různých cenových relacích, zvlášť pro ženy, zvlášť pro muže. Těm nemůžete dát jen keramiku, takže jsem navázala spolupráci třeba s pršutérií Chovaneček z Litoměřic nebo Špajzem v Mostě a přidáváme například k servírovacímu setu regionální potraviny.

Sešly jsme se těsně před Vánoci, kdy vám zřejmě vrcholí sezóna…

V tuto chvíli je to opravdu nejnáročnější, jsme ve finální fázi, kdy kompletujeme. Náročný byl ale také konec školního roku. 90 procent dětí dává učitelkám kytky, ale co pak s nimi, že? Tak jsem vyzkoušela dát na facebook nabídku drobných dárků jako ekvivalent té kytky… a nezastavili jsme se. Byly to drobnosti – dárečky v hodnotě květiny, ale originální. A stačilo přitom vyjít z vlastní mateřské zkušenosti.

Jaké máte další plány?

Jsme teď hodně vytížení, takže je třeba opatrně balancovat, zda a jakou práci přibrat. Stejně jako v běžném podnikání musíme hledat rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou. Máme několik stálých zákazníků, třeba výrobu textilních zdravotnických pomůcek do Německa. V kompletační dílně jsme teď zahájili kompletaci jednorázových holítek a věříme, že se osvědčíme. Mým cílem je rozvíjet dílny tak, abychom nabízeli výrobky, které zaujmou co nejširší spektrum zákazníků, ale nechci dělat žádnou velkou výrobu. Zda někdy dojde k rozšíření dílen, ukáže čas.

Zatím jsem nevěnovala prezentaci mnoho času, nechci se dostat do stavu, kdy by poptávka příliš převýšila naše možnosti a my se tak dostali pod nějaký tlak. Na webu máme základní ukázku výrobků, ale spíš prodáváme prostřednictvím osobních kontaktů. Výrobky si lze zakoupit také přímo v naší keramické dílně nebo balíček individuálně sestavíme podle domluvy. V současnosti máme naše výrobky také v Zahradnictví Dvořák a syn v Teplicích a ve Špajzu v Mostě. Chtěla bych, aby naše zboží bylo v prodejnách, kam se to hodí.